Kdo je trenérem HPZ Karate

V první řadě obyčejný člověk, kterého potkáváte v Hostivaři na nákupech nebo nedělní procházce v lesoparku. Zaměstnaný ve středním managementu informačních technologií v jedné z tuzemských bank.

• Narozen:                           ve znamení Vah, v roce 1977.
• Karate se věnuje:            od roku 1989, žák Ing. Jiřího Fuchse (TJ Karate Praha)
• Stupeň STV:                    4. DAN, udělen japonským mistrem Takei Ogawa
• Vzdělání:                          Gymnázium, Praha 8, FTVS - trenérská licence
• Jazyky:                             AJ, RJ, FR, zkouším JAP

Certifikace a licence

Technické stupně

• 1. DAN udělen Ing. Jiřím Fuchsem (6. DAN),  17.08.2006
• 2. DAN udělen Ing. Jiřím Fuchsem (6. DAN),  18.05.2009
• 3. DAN udělen MUDr. Karlem Jedličkou (5. DAN),  01.12.2011
• 4. DAN udělen Shihanem Takei Ogawa (9. DAN),  13.12.2014

Začátky

Karatistickou dráhu jsem začal pod taktovkou TJ Karate Praha, kterou jsem opustil z důvodu úmrtí mého učitele, pana Ing. Jiřího Fuchse (6. DAN). Nějakou dobu jsem v současné TJ Karate Praha zůstával jako jeden z trenérů, ale rozhodl jsem se ji opustit a pokračovat dál pod vlastní zástavou.

Velmi nerad bych, aby můj sportovní životopis byl jako ze scénáře nějakého filmu z Holywoodu, ale ono to tak většinou u lidí, kteří se karate dlouho věnují bývá...

Sportovní pozadí a zkušenosti

Co se týče sportovních zkušeností, z boje jsem se věnoval vždy hlavně karate, ale v mládí jsem docházel na řecko-římské zápasy, měl jsem možnost účastnit se několika seminářů aikido a judo. Jedno období jsem měl možnost (jako dorostenec) cvičit s Policií ČR (URNA) a jako snad (doufám) většina mých vrstevníků, jsem sloužil v armádě jako voják základní služby. Dále jsem byl členem závodního plaveckého družstva, ještě před rokem 1989 a krátce po revoluci jsem se věnoval sportovní gymnastice. Všechny tyto sporty, jak jsem již uvedl, vyústily v jeden, kterému jsem a zůstanu již věrný - v karate.

V karate jsem se specializoval více na kumite (sportovní boj) a měl jsem i nějaké dílčí úspěchy. Můj učitel se mnou měl dokonce velké plány, ale poté přišlo vážné zranění a tím jsem závodění pověsil na hřebík.  Dnes si občas zasoutěžím v kata (nácvik sestav).

V současné době se věnuji spíše pokusům o pochopení a porozumění samotné podstaty a filozofie, proto se snažím se neustále vzdělávat a ostatním kdo mají zájem, předávat nabyté znalosti a zkušenosti. Samotné cvičení a příprava tělesné kondice však zůstávají mými společníky i nadále.

Mé přesvědčení

Domnívám se a tvrdím, že pokud člověk něco ovládá, neměl by si to nechávat sám pro sebe. A toto si nyní kladu za cíl a takto budu vychovávat budoucí trenéry.

HPZ, tedy Harmonie Podzimního Zrodu, je název který nevznikl náhodou - naopak...

Název HPZ Karate

Tento částí nostalgický název má svůj význam ve vnímání některých emotivních historických událostí. Zřejmě není třeba dlouze rozebírat slovo „Harmonie“, které má značit soulad, souhru, součinnost, synchronizaci a v neposlední řadě také krásu a radost.

Slovní spojení „Podzimní zrod“ se váže ke dvěma událostem. Ta, která je více spjatá s karate, má znamenat že trenér se na podzim života svého mistra stal v přeneseném slova smyslu jeho synem. Synem, kterého vedl životem karatistickým i civilním a dovedl jej prakticky až k aktuálnímu technickému stupni. A vede jej dále.

Po smrti mistra došlo k fázi vyhoření. Dobývající se myšlenky k ukončení karatistické kariéry se stávaly úspěšnější a úspěšnější.

Dokud nenarazily na bariéru, která je druhým sčítancem rovnice vytvoření názvu HPZ. A tou je touha jednoho malého človíčka začít s tatínkem cvičit karate.

Tedy na podzim karatistického života, kdy už neexistuje ambice dosahovat soutěžních výsledků se zrodí škola, která má za cíl předávat karatistické znalosti a zkušenosti dalším mladším generacím. V souladu s pradávným učením karate, v duchu přátelství a podpory jeden druhého, v duchu tradic a v úctě k tradicím, se otevírá, v období zralého karatistického věku, nová kapitola.

Odtud Harmonie Podzimního Zrodu....

Už jsem slyšel na tento název mnoho uštěpačných a nevyzrálých poznámek, ale to mne jen posílilo a utvrdilo v tom, že zvolený název oddílu je správný  a moc bych si přál, aby tato značka vešla v povědomost významnými úspěchy dětí a případně i dospělých,  se kterými se o tento budoucí úspěch rád podělím jako trenér a učitel.

David Sirový